Makronky. Kdo by to řekl, že se z pusinek, které nás jako děti rozmazlovaly na dětských táborech, stane symbol luxusu a francouzské elegance? A přitom – na první pohled – to vypadá jako recept, který by zvládl každý. Hahaha. Samozřejmě, že ne! Vznikly u jeptišek, které měly na starost vnitřní klid, a přitom v kuchyni pekly něco, co dožene k šílenství i sebelepšího cukráře. Naštěstí dnes už máme víc možností, jak získat svatou trpělivost (sklenička vína, prosím), proto se o makronkový úspěch může pokusit téměř každý. A výsledek? Nezaručený. Někdy to vyjde, někdy hold ne. Když se to povede, budete se cítit jako cukrářský génius. Když se to nepovede, můžete si je samozřejmě koupit v jakékoliv fancy cukrárně, a to zhruba za cenu rodinného oběda.
Recept
Když přijde na jejich přípravu, jsou v podstatě dva přístupy – s rozvorem nebo bez. Osobně volím variantu bez rozvaru, už jen kvůli ušetřenému kusu špinavého nádobí. Takže pokud máte rádi jednoduchost a nechcete se zbytečně trápit, tady máte ten “jednodušší” recept. Pokud byste si chtěli recept ověřit u profesionálů, najdete ho také ve skvělé knize od Besky nebo na webu Míši Landové, Víkendové pečení.
Suroviny:
- 138 g mandlové mouky
- 125 g cukru moučka
- 105 g bílků pokojové teploty (budou potřeba 3 – 4 vejce)
- 105 g cukru krupice
Postup:
Nejdřív dejte bílky s krupicovým cukrem pozvolna šlehat do robota. Krystalky cukru se musí rozpustit, ale pozor – nesmíte sníh přešlehat. Mezitím si připravte mandlovou mouku – knihy doporučují ji projet mixérem, aby byla co nejjemnější. Přiznám se, že to nedělám vždycky. Když mám kvalitní mouku, třeba tu níže zmíněnou, výsledek je stejný i bez mixéru.
Když máte bílky vyšlehané do pevného sněhu, můžete začít postupně přidávat mandlovou mouku smíchanou s moučkovým cukrem. Knihy doporučují pozvolné ruční přimíchávání stěrkou, ale když jsem slíbila jednoduchý recept, tak přiznávám, že já používám plochou metlu robota. Ale pozor – přimíchávám opravdu pomalu, zhruba na pětkrát a na malý výkon. Výsledné těsto by mělo stékat jako stuha – a to si naopak z knihy ráda vypůjčím, ne příliš rychle, ale ani pomalu.
Jakmile máte těsto správně připravené, přesuňte ho do cukrářského sáčku s hladkou špičkou. Pak začněte tvořit – stříkejte makronky na připravenou podložku, ideálně silikonovou. Doporučuji nechat mezi nimi trochu místa, protože těsto se mírně rozteče.
V dalším kroku je potřeba je vyklepat bublinky. Nejjednodušší je několikrát poklepat zespoda na plech – stačí trochu síly, žádný workout to být nemusí. Pokud se vám na povrchu přesto objeví větší bublinky, vezměte párátko a opatrně je propíchněte.
Po nastříkání těsta na podložku nechte makronky odpočinout při pokojové teplotě zhruba 20–30 minut. Tento krok není radno přeskočit – těsto potřebuje čas na vytvoření tenké kůrky na povrchu. Jak poznáte, že je hotovo? Lehce se dotkněte prstem – pokud se těsto nelepí, makronky jsou připravené na pečení. Díky tomuto kroku se vám v troubě krásně zvednou a vytvoří typické nožičky.
Makronky pečte ve vyhřáté troubě na horkovzduch při 150 °C. Pečení je trochu alchymie, takže se nebojte si s tím trochu pohrát – někdy může být potřeba snížit teplotu na 140 °C, pokud máte pocit, že se makronky příliš vysušují. Průměrná doba pečení je zhruba 12 – 15 minut, ale každá trouba je jiná, takže je dobré si to ohlídat. Po upečení je nechte pořádně vychladnout, než je budete sundávat z podložky.
150 °C
12 - 15 minut
Horkovzduch
Tipy & triky:
Teď k těm malým „trikům“. Osobně bych si dala pozor na volbu mandlové mouky, protože ta je fakt alfa a omega úspěchu. Mám dobré zkušenosti s moukou z cukrářských e-shopů (například tato Mandlová mouka), ale neodsuzuju ani variantu z Kauflandu, kde mají v nabídce 100 gramový pytlíček, který lze v akci ulovit za přijatelnou cenu. Takže klidně experimentujte, ale mějte na paměti, že správná mouka je základ!
Bílky jsou základní surovinou, takže jim věnujte zvláštní péči. Nejlepší jsou bílky pokojové teploty – šlehají se snadněji a vytvoří pevnější sníh. Pokud plánujete péct ve velkém, můžete sáhnout po pasterovaných bílcích, které se prodávají v krabicích nebo lahvích. Ale pozor na cenu – v přepočtu často vyjdou stejně jako celá vajíčka. Na druhou stranu, ze zbylých žloutků můžete vykouzlit třeba nekonečné množství Carbonara. Takže win-win situace.
Pro dosažené rovnoměrného tvaru můžete použít šablony, které si vytisknete a vložíte pod pečicí papír. Nebo sáhněte po silikonové podložce s předtištěnými kolečky – šetří to nervy i estetiku.
I když se to na první pohled nezdá, i plech může mít vliv na úspěch. Plech by měl být rovný a bez vysoké hrany, aby se makronky pekly rovnoměrně. Pokud máte doma jen obyčejný plech s okraji, nebojte, existuje jednoduchý trik – otočte plech dnem vzhůru a podložku na to.
A teď to sušení. Tradičně se suší při pokojové teplotě, ale pokud nechcete čekat, můžete zkusit fén. Nastavte ho na studený vzduch a jemně foukejte, dokud těsto nebude na dotek suché a přestane se lepit na prsty. Tohle je klíčový moment – právě díky kůrce se makronky při pečení krásně zvednou a nožičky budou jako ze žurnálu!
